Program:

Hrůzné legendy táhnou nejvíce

listopad 2016 - 5 PLUS 2

LITOMYŠL | V historickém odění, s kuší přes rameno a někdy dost strašlivými zkazkami z litomyšlských ulic provází už pět let návštěvníky Litomyšle ve dne i v noci historickým centrem rytíř Toulovec. O tom, co on sám s návštěvníky zažívá, jsme hovořili s jeho představitelem Tomášem Langrem.

Jak vás napadlo stylizovat se do historické postavy?

Hledal jsem něco smysluplného k Dobrému divadlu, které děláme. Co bude povznášet klienty i mne. A bude z toho i nějaký přivýdělek.

Kdo byl rytíř Toulovec?

Byl to ctihodný měšťan, zakladatel nadací a žil někdy v letech 1338 až 1412.

Jak lidé berou vaši staročeštinu?

Baví je. Třeba je rozesměje, když řeknu: „Ejhle, toť obecní výsernice." Nebo: „Ejhle, toť lepotvará žena."

Co chtějí lidé nejvíce z města vidět?

Velice se zajímají o různá tajemství, legendy, staré dvorky, Krvavou uličku Josefa Váchala, Umrlčí a Posranou, dnes Růžovou uličku, sklepení pod zámkem, kryptu pod kostelem či věže. Snažím se, aby strávili v Litomyšli třeba celý den. A snažím se v dětech i dospělých probouzet vlastenectví.

Jak?

Tím, že se bavíme o významných osobnostech města, jako je Němcová, Jirásek, Smetana, Rettigová. Ale třeba i malíř Julius Mařák, který je ve stínu Smetany, ač znamenal možná tolik co on, jen v jiném oboru. Že to byl ve své době jeden z nejlepších malířů lesa a krajiny v Evropě. U Dobromily Rettigové mluvím o tom. že nebyla jen známá kuchařka, ale také vzdělávala nejchudší ženy a dělala z nich dámy. A snažím se u návštěvníků probouzet úžas. Dnes lidé neumějí žasnout. A tak se snažím, aby řek-li třeba: „óóóó." U dětí to jde rychle, u dospělých to někdy trvá déle.

Někteří průvodci nemají moc děti rádi. Všude lezou, sahají na exponáty, výklad je nezajímá. Co vy? 
Děti jsou super. Když přijdou na svět, jsou dokonalé. Nad vším žasnou, všech-no je zajímá. To my je pak často svazujeme a dusíme v nich přirozenost. Stává se mi, že učitelky, které se minuly povoláním, třeba na procházce městem děti šikanují. Viděl jsem, jak učitelka jedno trochu více hyperaktivní dítě vystrčila z řady a ztrapnila ho před ostatními. že je neukázněné, že zlobí a že už to s ním není možné. A zase ho zasunula do řady. Některé učitelky nechápou, že dítě bere procházku s rytířem jako hru. Jsou unavené, vyhořelé a jakákoliv činnost navíc je pro ně otravná. Úplně se minuly povoláním. Měly by raději rovnat mlíko v supermarketu.

Vy nemáte rád učitelky?

To ne. Ale viděl jsem učitelky,které na děti křičí, tahají děti za batohy pozpátku jako zvířata, kouří mezi dětmi na prohlídce, baví se během prohlídky nahlas, co budou dělat o víkendu. Na druhé straně už rytíř udělil dvěma ženám Řád rytíře za příkladnou práci. První je paní učitelka Lída Šlezingrová ze Žamberka, celý den tlačila na prohlídce s rytířem vozík s postiženým dítětem. Do sklepení i schodů. Druhý řád dostala paní účetní z dětského domova v České Třebové, která se ve volném čase věnuje dětem.

Co se dětem v Litomyšli nejvíce líbí?

Nám se u dětí osvědčila Krvavá ulička, střelba z kuše a zámecké sklepení, kde děti musí vysvobodit rytíře Toulovce ze zajetí zlého čaroděje. Tam se součástí napínavé hry stávají sochy Olbrama Zoubka, které takto zábavou přibližujeme dětem. Sochy totiž představují rodinu hodného krále ze zámku Zoubka, které zlý čaroděj zaklel do kamene. Děti při hře musejí překonávat strach a projevit snahu rytíři pomoci. 
Na co s dětmi nikdy nezapomenete? Mám krásnou příhodu, když jsme s dětmi stoupali po dřevěných schodech do věže kostela. Tam se jeden malý, asi šestiletý chlapec zaseknul a nechtěl ani nahoru, ani dolů. Bál se. Plakal, držel se zábradlí a učitelka mu domlouvala, že ho vezme za ruku. Ale nešlo s ním hnout. Tak přistoupil rytíř a řekl mu: „A chceš, aby tě nahoru vynesl rytíř?" Při-kývl, vynesl jsem ho do věže, on se podíval na město a bylo vše v pořádku.

Zažil jste s dětmi i nějaké drama?

Nedávno jsme stříleli z kuše s dětmi z domu dětí v Žamberku a jedno postižené děvče chtělo také střílet. Aby nebylo stranou, rytíř mu pomáhal a kuši přidržoval. Jenomže když rytíř nabíjel šipku pod tětivu, děvče stisklo spoušť a struna rozsekla rytíři prst. Takže spousta krve, ale prohlídku dokončil jen se zavázaným malíkem. Pak bylo šití. (směje se)

Přáli si někdy návštěvníci něco speciálního a pro vás nečekaného?

Nedávno přijely dvě dívenky a chtěly noční prohlídku s ohněm. Rytíř kývl, protože dívky byly krásné a zaplatily za celou skupinu. A pak chtěly dovést na popraviště, které je mimo město na Šibeničním vrchu směrem na Morašice. Vydali jsme se tedy o půlnoci na popraviště. Ale nedošli jsme tam. Dívenky zjistily, že na popravišti neuvidí nic víc než lavičku a ceduli Šibeniční vrch. Tak jsme šli radši do hospody. 
Proč návštěvníky přitahuje Krvavá a Umrlčí ulička s freskami podle ilustrací Josefa Váchala? Když dáte lidem na vybranou, jestli chtějí slyšet hrůzostrašný příběh, co se stal za třicetileté války v domě pana Straky před věží na náměstí, nebo krásný příběh z jiného domu, vždy zvolí ten děsivý. Ale já jim ho neříkám hned a ně-kdy ho dokonce říci i odmítnu. Protože se tam staly tak hrozné věci, že jim to nemůžu říci. Týden by nespali.

A co se tam tedy stalo?

No to vám neřeknu. Možná někdy přímo při prohlídce.

ZDROJ: http://www.5plus2.cz/?e=DD-SVITAVY&d=04.11.2016#strana=4

Archiv

Noviny Televize Rozhl.
« Novější
Starší »

listopad 2016 - 5 PLUS 2

Hrůzné legendy táhnou nejvíce

červen 2015 - měsíčník Lilie Litomyšl

Dobré divadlo slaví 10 let

« Novější
Starší »

DOBRÉ DIVADLO, Toulovcovo náměstí 152, 570 01 Litomyšl
info@dobredivadlo.cz | +420 777 637 888
Facebook - Dobré divadlo Navštivte náš facebook | Google+ | www.rytirlitomysl.cz

All rights reserved © Top Design J.Pelikovský 2012